V Česku v současné době zcela nesportuje nebo neprovozuje pohybové aktivity 26 % dětí. To je o jedno procento více než v roce 2021. Vyplývá to z průzkumu agentury SANEP, do kterého byly vybrány odpovědi od více než 3,5 tisíce dotazovaných, a který zadalo Sdružení sportovních svazů ČR. Organizovaně se sportu věnuje 51 % dětí a alespoň 30 minut denně provádí menší fyzickou aktivitu jako procházku a domácí či jiné práce 57 % dětí a mládeže.
„Přitom doporučení Světové zdravotnické organizace je 60 minut mírné až intenzivní aerobní fyzické aktivity denně. Má totiž výrazný dopad na zdravý růst a vývoj dětí či mladých lidí. Zlepšuje jejich kondici, myšlení, učení i rozhodovací schopnosti. Jenže od státu tento apel na děti vůbec, ale opravdu vůbec neslyšíme. V některých případech už na to rezignovaly také rodiče,“ prohlásil Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů ČR.
Pohybu v životě českých dětí rychle ubývá. Taková data přinesl průzkum ze SANEPU. Například s kamarády sportuje 12 % dětí, což je pokles čtyř procent oproti roku 2021. Individuálně pouhé tři procenta a různě pak 7,5 %. Nejčastější formou je pak organizovaná sportovní činnost, kterou vykonává 51 % dětí. „Je z toho patrné, že spontánní sport mizí a největší odpovědnost tak leží na ramenou sportovních klubů, oddílů a adresněji trenérů, cvičitelů nebo instruktorů,“ prohlásil Zdeněk Ertl, podle kterého je však alarmující, že stoupl počet dětí, které se pohybovými aktivitami vůbec nezaobírají.
„Nepočítali jsme s tím, že tolik procent z nich na sport a pohyb zcela zapomíná. V době prvního průzkumu v roce 2021 probíhala koronavirová pandemie, což přinášelo určité omezení. Očekávali jsme tak větší návrat do klubů, jenže nastal opak – z 25 % počet vyrostl o jedno procento. Stát by už tohle neměl opravdu přehlížet,“ varoval Zdeněk Ertl, předseda SSS ČR.
Třetina dětí se hýbe v průměru od 30 minut
Pasivitu státu vyjádřila rovněž veřejnost v průzkumu – podle 74 % respondentů stát nepřispívá k rozvoji fyzické zdatnosti mladé generace. A zároveň 88 % rodičů tvrdí, že jejich děti nemají fyzickou kondici na zvládání krizových situací. Negativní stav má souvislost s denním pohybem, například v rámci krátké procházky, uklízení či další lehčích aktivit.
„V průměru od 30 do 60 minut se takto hýbe denně 31 % dětí, více než hodinu pouhých šest procent. Tohle jsou velmi neradostné údaje, které vysvětlují, proč máme v Evropě jednu z nejvíce obézních mládeží,“ konstatoval Zdeněk Ertl. „Pro čím dál více lidí, a hlavně dětí už není pohyb zcela samozřejmým fenoménem. Tento negativní trend musíme společně s koordinací státu zastavit.“ Validita průzkumu byla vysoká, zúčastnilo se ho od 35 do 47 tisíc respondentů, z nichž byly v souladu se sociodemografickým rozložením obyvatel vybrány reprezentativní vzorky od 3,5 do 5,2 tisíc dotázaných.
Foto: SSSČR