Ve čtvrtek odpoledne se na atletickém oválu v pražském Veleslavíně uskutečnila již šesté pokračování charitativně-sportovní akce s názvem „Hřeje mě pohyb“, kterou pořádá Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy každou jarní a podzimní sezónu. Tento rok akce podpořila projekt Cesta za snem, jehož cílem je vytvářet příležitosti pro všechny, kdo chtějí aktivně sportovat, včetně osob s hendikepem.
Akce přilákala pestrou škálu účastníků – od studentů a zaměstnanců Univerzity Karlovy, přes rodiny s dětmi až po seniory. V registračním stanu měli všichni možnost zapůjčit si čip a podle vlastního uvážení uběhnout, ujít nebo ujet libovolnou vzdálenost. Během čtyř hodin se podařilo společně dosáhnout úctyhodných 1 470 kilometrů. Jedním z hlavních cílů FTVS UK je podpora pohybových aktivit a vytváření příležitostí, které prospívají celé společnosti. „Chceme inspirovat a motivovat k pohybu. Naším záměrem je pořádat akce, které spojují lidi a přispívají k lepší společnosti,“ uvedl děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu UK Miroslav Petr.
Běžecká akce pro dobrou věc: Olympionici a zástupci Univerzity Karlovy spojili síly
Běžecká akce pořádaná pro dobrou věc přilákala nejen širokou veřejnost, ale také významné osobnosti ze sportovního prostředí. Mezi účastníky se objevili úspěšní studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK), kteří reprezentovali Českou republiku na letních olympijských hrách v Paříži. Mezi nimi byli Zosia Burská, Amálie Švábíková, Anna Šantrůčková, Michaela Hrubá a Eduard Kubelík.
Slavnostního zahájení se účastnili také významní představitelé Univerzity Karlovy. Prorektorka UK Markéta Martínková pronesla krátký projev, stejně jako děkan FTVS UK Miroslav Petr, proděkanka Lenka Henebergová a Heřman Volf, ředitel projektu Cesta za snem. Tento závod tak spojil nejen sportovce, ale i akademickou obec ve společném úsilí přispět k dobré věci.
Světy se potkávají: Běh pro společný sen
Letošní podzimní pokračování akce „Hřeje mě pohyb“ neslo podtitul Běžíme pro společný sen. A nebylo to náhodou – účastníci totiž běželi na podporu projektu Cesta za snem, který založil Heřman Volf, sportovec tělem i duší. Volf, který přes svůj hendikep inspiruje mnoho lidí, dokazuje, že i s omezeními lze žít plnohodnotný život. Široké veřejnosti se zapsal do povědomí především tím, že na invalidním vozíku urazil téměř 1500 kilometrů do Vatikánu, kde papeži Benediktu XVI. předal poselství naděje českých vozíčkářů. „Společně boříme předsudky a ukazujeme, že pohyb je pro každého – ať už jste na vozíku, máte jiná omezení, nebo jste zcela zdraví,“ říká Heřman Volf.
Odpoledne plné zážitků: Trenažéry, hry a aktivity pro každého
Akce nabídla účastníkům možnost zažít na vlastní kůži různé aktivity, včetně speciálních trenažerů určených pro osoby s pohybovým omezením. Tyto unikátní stroje, vyvinuté speciálně pro každodenní rehabilitaci a udržování kondice, přitáhly značnou pozornost. Program dále obohatily ukázky volnočasové hry Youfo a stanoviště organizace Kroužky, které připravilo aktivity pro děti. Akce tak přinesla nejen sportovní zážitky, ale také inkluzivní a zábavné možnosti pro všechny věkové kategorie.
Sport a pomoc ruku v ruce: Bazárek podpořil dobrou věc
Během akce se uskutečnil bazar sportovního oblečení a vybavení s názvem „Vrať mě zpátky do hry“. Výtěžek z prodeje bude věnován na podporu neziskové organizace Nevypusť duši, která se zaměřuje na duševní zdraví. Účastníci měli také možnost seznámit se s aktivitami mezinárodního projektu SUPPORTER, do kterého je zapojena Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK), a který podporuje spolupráci v oblasti sportu a zdraví.
Děkujeme především všem zúčastněným, organizátorům a partnerům, mezi nimiž byly společnosti Decathlon, KPMG a Mattoni.
OH sportovci a studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu UK:
Michaela Hrubá, která dosáhla 11. místa na mistrovství světa, vzpomínala: „Ke sportu mě přivedli rodiče. Byla to pro mě přirozená volba studovat na FTVS UK, abych prohloubila své znalosti v oblasti, kterou miluji.“
Zoša Burská, která obsadila 19. místo na olympijských hrách, sdílela svůj příběh: „Ve věku devíti let jsem si zlomila čtyři krční obratle a byla ochrnutá. Po dvou letech rekonvalescence jsem se díky otci dostala k jachtingu, a ten se stal mojí vášní.“
Amálie Švábíková, která získala 5. místo na olympijských hrách v Tokiu, uvedla: „Sport je pro mě od dětství vším. Studuji kondiční trenérství na FTVS UK, abych se po ukončení kariéry mohla věnovat trénování mladých sportovců.“
Anna Šantrůčková, olympijská závodnice ve veslování, dodala: „Veslování se stalo mojí hlavní disciplínou. Po ukončení kariéry bych se ráda věnovala učitelské práci, protože spojení sportu a vzdělání mi dává smysl.“