Říká o sobě, že rád píše knihy. O letošní Dakarské rallye by mohl napsat seriál. Libor Podmol zdolal náročnou dvoudenní šestou etapu. A to s velkým štěstím! Během 600 kilometrů v dunách mu nejdříve přestal fungovat druhý rychlostní stupeň a za tmy se dostal do bivaku. Ve druhé části se ztratil a vytékal mu benzín. „Ale na oteklé oko už vidím, jsem v cíli a čeká mě den volna,“ dodal s úsměvem freestyle motokrosař, který Chrono48 dokončil na 68. místě a v průběžném pořadí je devětapadesátý.
V minulých dnech měl Libor Podmol handicap v podobě nateklého oka, na které neviděl. Šrám způsobený po pádu na kámen ho už nebolí. „Je jako nové, od včerejška vidím na obě. Ale těch 600 kilometrů v dunách, to si nedokážete představit,“ říkal na začátek Podmol, který letošní ročník absolvuje v kategorii bez asistence. Když se mu oko zahojilo, začala zlobit jeho motorka.
Ve čtvrtek po dvaceti kilometrech při náročné šichtě v dunách zjistil, že mu nejde zařadit druhý rychlostní stupeň. „Přitom v poušti se jezdí hlavně na dvojku, zejména při výjezdech. Musel jsem tedy dost změnit techniku jízdu. Bál se také o spojku,“ dodal Podmol, kterému se jeho husqvarna přehřála 40 kilometrů od bivaku. Závada se opakovala po dalších dvaceti kilometrech. „Takže jsem zastavil, dolil vodu a sundal obě nádrže, zkontroloval, zda v nich není díra nebo v chladiči. Nic jsem nenašel, ztratil kvůli tomu čtyřicet minut. A protože zapadlo slunce, musel situaci řešit. Hrozilo, že přespím v dunách s kojoty.“
Podmol tak absolvoval šílenou jízdu za úplné tmy a úprk do bivaku. „Bylo to strašidelné a nebezpečné. Po dojezdu jsem rozložil stan, udělal si s kamarády oheň. David Pabiška mi poradil, že mě může zlobit větrák na motorce, který fouká vzduch na chladiče. Náhradní jsem ale neměl, takže jsem věděl, že do druhého dne šesté etapy nastoupím bez druhého rychlostního stupně a že pokud někde zapadnu, tak v dunách stroj uvařím.“
Zmátly ho stopy od závodních aut
Páteční část šesté etapy probíhala ze začátku dobře, motorka jela a Podmol se často díval na kontrolky, kterého by ho případně upozornily na vysokou teplotu stroje. Jel v klidu po stopách aut… „Jenže až pozdě mi došlo, že vozy mají jinou trasu než motorky. Navigace mě upozornila, že mi chybí jeden waypoint. Přejel jsem ho deset kilometrů a musel se vracet v protisměru aut,“ popisoval Podmol další patálie na trati.
Po chvilce si všiml dalších potíží na technice – z motorky mu vytékal zničehonic benzín. Všiml si toho, když zapadl do písku a musel stroj vytáhnout. „Celou ruku jsem měl od benzínu. Došlo mi, že jsem nedal takové ukončováky na přepadové hadičky na zadní nádrži. Sházelo mi sto kilometrů do cíle a já se jen modlil, abych tam vůbec dojel,“ dodal Podmol, který jel v dunách pomalu a ještě bez druhého rychlostního stupně. Ale vyšlo to! „V cíli mi zůstal jenom litr a půl benzínu, bylo to celkem těsné.“
Podmol dokončil šestou etapu se ztrátou čtyř hodin a půl hodiny, v celkovém pořadí má ztrátu 11 hodin. V kategorii jezdců bez asistence je jedenáctý.