S Nikolou jsme si povídali krátce po návratu Leveleku v Maďarsku, kde se konal v polovině července poslední závod dvoudílného seriálu Mistrovství Evropy vodních skútrů a kde se také rozhodlo o vítězích. Nikola byla také jediná, která v tomto seriálu zastupovala Českou republiku. O to je její umístění cennější. Byla plná zážitků, o které se s námi podělila během našeho rozhovoru.
Jak jste se k závodům vodních skútrů vlastně dostala?
Táta pořádal závody u nás a bral mne s sebou, takže se dá říct, že jsem v prostředí závodů vyrůstala. Začala jsem jezdit od mala a první závod v Německu jsem jela už v šesti letech. V loňské sezoně jsme si vyzkoušeli účast v seriálu Alpe Adria jet-ski Tour. Tam jsem si vyzkoušela, že mám na to závodit i v Evropě. Vyzkoušel jsem jeden závod, ve kterém mě pořadatelé omylem diskvalifikovali hned z první rozjížďky, ale v další jsem dojela druhá. To mi dodalo sebevědomí a letos jsem, to poprvé zkusila naplno v seriálu UIM, který se skládal ze dvou závodů. Jeden se jel v Polsku, druhý v Maďarsku. To jsou země, které závody podporují a pořadatelé dostanou na pořádání takového podniku finanční příspěvek.
Jak vlastně závody vodních skútrů probíhají?
Závody ME se letos jely na tři rozjížďky. Před startem závodu se jezdí měřený trénink. Podle dosažených časů si pak závodnice vybírají místo na startu. Start a místo na stratu bývá hodně důležité. Na celé délce startovní čáry nebývají stoprocentně stejné podmínky.
Kde se konal první letošní závod a jak to dopadlo?
První závody se jely v Polsku. V první rozjížďce jsem skončila na čtvrtém místě, ve druhé rozjížďce jsem ulila start, dostala jsem penalizaci a tím pádem dojela poslední. Nakonec z toho bylo celkově čtvrté místo s malou bodovou ztrátou na třetí místo. To mi dalo naději pro druhý závod.
Autogramiáda v MARINE CENTRU Modřany
Jak už víme, tak ten se vám podařilo vyhrát. Bylo to těžké?
Tam to bylo o něco jednodušší. Měla jsem už nějaké zkušenosti. Z měřeného tréninku, kde se určuje pořadí na startu, jsem byla na pátém místě. V první rozjížďce jsem skončila druhá, další rozjížďku jsem vyhrála díky chybě favoritky ze Španělska, která minula jednu bójku a byla diskvalifikovaná. V poslední rozjížďce z toho bylo opět druhé místo, což stačilo na celkové vítězství a zároveň druhé místo celkově.
Co fyzická příprava? Vydržet na rozbité vodě jet naplno celou rozjížďku, která trvá patnáct minut plus jedno kolo není zrovna snadné
Od pěti let jsem cvičila sportovní aerobik a to mi dalo slušný základ. Je ale pravda, že kroužit šestnáct nebo sedmnáct minut dá zabrat. A v kategorii GP1 a GP2 se jezdí dokonce dvacet minut plus jedno kolo.
Jaké jsou vaše další sportovní plány?
V září se jede na Sardinii Mistrovství světa. Tam bych se ráda podívala a zkusila uspět v ještě větší konkurenci. Pojede se tam poprvé moje kategorie, tedy GP 4 Ladies na SEA DOO SPARK.
Pojďme se ještě podívat na techniku, kterou v kategorii GP 4 používáte
Je to kategorie, kde se jezdí prakticky výlučně na sériových skútrech SEA DOO SPARK. Úpravy jsou minimální a týkají se vrtule, sání, sponsonů a řídící jednotky. Ostatní zůstává sériové.
Výkon je zvýšený z devadesáti na sto deset koní, maximální rychlost okolo devadesát kilometrů v hodině. Spark je lehký a odolný a je dobře, že v závodě máme všichni prakticky stejné stroje. Na letošní seriál mám připravené dva SEA DOO SPARK, abych mohla pokračovat, pokud by došlo k nějaké technické závadě nebo k poškození při nehodě, což se mi stalo loni při jednom závodě v Německu.
Děkujeme za rozhovor.