Přesně 30 % sportovních klubů a tělovýchovných jednot nemělo v roce 2021 finanční prostředky pro svoji základní činnost. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu České unie sportu, do kterého se během prosince zapojilo skoro 1700 zástupců z TJ/SK. Celkově jde o zlepšení – začátkem roku 2020 zaznamenalo nedostatek prostředků 52 % klubů, kterým přineslo navýšení dotace od Národní sportovní agentury přes programy Můj klub 2021 a Provoz a údržba 2021. I přes tento pozitivní trend je většina klubů v problémech – více než polovina z nich postrádá finance na zaplacení kvalifikovaných trenérů. A do toho přichází v novém roce skokové zdražení energií.
„V rámci celkové finanční situace klubů a jednot zaznamenáváme posun k lepšímu. Významný vliv na tom má přímé financování přes program Můj klub, který vypsala Národní sportovní agentura. Navýšil se objem dotace a také více klubů dokázalo podat žádost. Klíčová v tomto ohledu byla činnost našich územních servisních center, které v každém okrese pomáhají klubům s kompletací žádosti o dotace a s následným vyúčtováním. I přes nárůst prostředků nemohou kluby a jednoty stále fungovat naplno, protože většina z nich nemá na zaplacení kvalifikovaných trenérů. Zájem o tuto činnost velký není,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda ČUS.
Ekonomická situace ve sportovních klubech a jednotách se oproti době bez přímé podpory od státu zlepšuje. Kluby lépe dosáhnou na dotace od Národní sportovní agentury, v roce 2021 významně pomohla samostatná dotace na provoz a pomáhají rovněž města či kraje. Státní prostředky se čerpají primárně na mládež a děti. „Například v roce 2018 scházela podle našeho průzkumu finanční podpora 75 % klubům, v roce 2021 se situace částečně zlepšila. Zhruba 48 % TJ/SK nám během prosince potvrdilo, že prostředky spíše mají, 23 % pak, že určitě mají. Ukazuje se, že samostatné dotační programy na činnost a provoz základních článků sportu má smysl a jsou nepostradatelné. Zdražení energií však letos přinese krizi provozu sportovišť,“ prohlásil Miroslav Jansta, podle kterého ale kluby nejsou v žádném případě bez problémů.
Většina totiž uvádí, že nemá prostředky určené na zaplacení kvalifikovaných trenérů. To v reprezentativním dotazníkovém průzkumu v závěru loňského roku potvrdilo 64 % zástupců sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Pouze deset procent klubů disponuje dostatkem peněz na lidi, kteří učí děti sportovat. „Tady je situace za poslední roky prakticky stejná. Řada dotací má nastavené různé limity pro účelové určení. Většina klubů si tak stále nemůže dovolit spolupracovat s kvalifikovanými trenéry, což představuje jeden ze zásadních problémů. Jedná se totiž o lidi, kteří přivádí děti ke sportu a hlavně je motivují k tomu, aby u něho zůstaly,“ uvedl Miroslav Jansta, předseda České unie sportu. „V drtivé většině tak v klubech trénují dobrovolníci nebo rodiče. Zároveň je v republice trenérů nebo trenérek mládeže velký nedostatek. Kdo přivede děti zpátky ke sportu, když nejsou trenéři? V takovém prostředí se velmi složitě hledají noví talenti a budoucí reprezentanti.“
V této souvislosti předseda ČUS také upozornil na zatím nevyužívanou možnost vyšší podpory sportu a všech neziskových organizací ze soukromého sektoru i konec dvouleté legislativní výjimky, díky které si mohli soukromí i firemní dárci uplatnit v letech 2020 a 2021 vyšší daňový odpočet.
Raději půjdou na stavbu, než se věnovat dětem
Jaké jsou důvody této nepříjemné reality? Podle zástupců TJ/SK je čím dál menší zájem z řad členů klubu o funkcionářskou práci, starost o fungování klubu a také o vedení tréninků. To v průzkumu ČUS zaškrtlo 69 % z nich. Panuje obava z obtížné administrativy, odpovědnosti a časové náročnosti. Druhým nejčastějším důvodem je nestabilita a nedostatek financí na podporu práce sportovních klubů. „Většina lidí, kteří s fotbalem končí nebo se nechce věnovat trénování dětí, pojí stejná věta: ´nebudu to dělat zadarmo a nebudu to dělat ani za 3000 měsíčně. To radši půjdu někam na stavbu na víkend a peníze mám stejné jako tady za celý měsíc – a mám to bez nervů,´“ vystihl situaci zástupce z klubu z Hradce Králové, který nechtěl být jmenován. „Bez financí to opravdu nejde dělat a za pár let nám skončí několik vesnických klubů.“
Problémy prohloubila také koronavirová pandemie a lockdowny. V průzkumu ČUS uvedlo 39 % zástupců klubů, že mají potíže s personálním zajištěním sportovní přípravy. „Uvažujeme dokonce o ukončení činnosti, protože investované úsilí, které průměrně činní měsíčně přes 100 hodin po práci a zadarmo, neodpovídá konečnému výsledku. Nedostatek financí a nedostatek trenérů jsou problémy, které už jsou prakticky pro takto malý fotbalový klub neřešitelné. Pokud neseženeme dostatečný počet trenérů, budu se muset s určitým počtem dětí v létě rozloučit,“ popsal situaci Dalibor Fišer z FK Slavia Opava.
„Náš klub urgentně potřebuje dva profesionální trenéry, které chceme udržet. Je to velká zodpovědnost, aby náš klub udržel nastavenou laťku, voláme o pomoc,“ dodal zástupce z Beach volleyball clubu Chodov. „Po prvním lockdownu nám trenér mládežnického družstva oznámil, že již nebude trénovat. Nového trenéra nemáme, takže se nám děti rozutekly. Nyní možná trenéra seženeme, ale nevíme, jestli jej dokážeme zaplatit. A jestli se vůbec děti vrátí,“ dodal Jiří Kaiser z AFK Hořín.
Průzkum ČUS ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách
Finance
2018: 76 % TJ/SK nemá dostatek financí na svoji činnost
2020: 52 % TJ/SK nemá dostatek financí na svoji činnost
2021: 30 % TJ/SK nemá dostatek financí na svoji činnost
Trenéři
2018: 94 % TJ/SK nemá dostatek prostředků na kvalifikované trenéry
2019: 78 % TJ/SK nemá dostatek prostředků na kvalifikované trenéry
2021: 64 % TJ/SK nemá dostatek prostředků na kvalifikované trenéry