Radek Jaroš, český horolezec, který se stal 15. horolezcem na světě a prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití kyslíku. Výstupy absolvuje výhradně bez použití kyslíkového přístroje a pomoci výškových nosičů. V roce 2014 Radek úspěšně dobývá poslední, čtrnáctou osmitisícovku – K2 a zapisuje se do síně slávy světového horolezectví. Stává se patnáctým člověkem na světě, který získal ocenění Koruna Himaláje.
Radku, co dělá horolezec, když právě není někde na expedici? Nyní myslím konkrétně jarní období
Cokoliv, co je spojené se sportem. Ovšem konkrétně nyní, vlastně na přelomu zimy a jara, jsem byl tři neděle na Kanárských ostrovech. Vystřídal jsem dva ostrovy a dva sporty. Na Tenerife jsem hrál týden každý den golf. A potom jsem se přesunul na Gran Canarii, kde jsem 10 dnů jezdil na silničním kole. A potom jsem něco fotil okolo nejvyšší hory Španělska, sopky Pico de Teide.
Proč právě golf, jak ses k tomuto sportu dostal?
První kontakty byly, že jsem zahajoval jako osobnost charitativní golfové turnaje pro DEBRA CZ, se kterou dlouhodobě spolupracuji. A tam jsem poprvé vyzkoušel odpalování a patování. A když jsem jednou jel do Karlových Varů na vyhlašování sportovců a následující den se tam hrál navazující golfový „Turnaj mistrů“, projevil jsem přání, jestli bych si nemohl hřiště obejít. Dopadlo to tak, že jsem na galavečeru dostal golfový bag a hole. Danajský dar! Celou noc jsem koukal do stropu a přemýšlel, co s tím budu dělat. Kamarád horolezec konstatoval konec outdoorové legendy. Protože druhý den jsem v golfovém oblečení, s bagem přes rameno, mojí blonďatou přítelkyní opouštěl Hotel Pupp a vrátný v livreji tlačil zlatou klec s našimi zavazadly. Ten den jsem hrál, vlastně na černo, svůj první golf. Ale to už je snad promlčený… Od té doby se mi podařilo vyhrát pár turnajů a dokonce jsem dva roky po sobě vyhrál golfovou Open Tour.
Dokázal jsi jako první Čech a teprve patnáctý na světě dosáhnout všech 14 osmitisícových vrcholů světa bez použití kyslíkového přístroje. Pomáhá ti golf v nějakých momentech?
Potom, co jsem získal Korunu Himaláje, se mi ještě podařilo vystoupit i na nejvyšší vrcholy všech kontinentů a získat i takzvanou Korunu světa. Jsme s Reinholdem Messnerem jediní, komu se to podařilo bez používání kyslíkových přístrojů. Takže po horách jsem se „narajzoval“ dost. Teď se chci věnovat opět spíš skalnímu lezení, se kterým jsem začínal. Golf je samozřejmě sport, kde se člověk učí trpělivosti i technice a to se hodí. Navíc stejně jako skály a hory se golfová hřiště nacházejí v nádherných přírodních scenériích. Žádné haly a tělocvičny. Takže krása.
Golf je v Čechách stále brán jako sport pro snoby, který je také nákladný. Jaký je tvůj pohled?
Bohužel to tak je trošku cítit stále. Když řeknu, že hraju golf, hodně lidí se diví. Je to v lidech zažraný z dob socialismu. A možná první roky naší svobody a demokracie tomu tak bylo. Golf hrálo hodně lidí, kteří se chtěli ukázat, že na to mají. Dnes už je to jinak. A který sport není nákladný. Expedice na hory mě stály ročně statisíce. Nikdo se nepodivuje nad tím, že si cyklista koupí kolo za několik set tisíc a potom jezdí na Mallorku, Kanárské ostrovy anebo do Španělska na tréninky. Za ty samé peníze můžu hrát golf několik let… V Anglii přijde pošťák z práce, hadí kabelu do rohu a tradá na golf.
Bavíš se golfem a doporučil bys ho široké veřejnosti nebo dokonce dětem?
Bavím. Nedělám sporty, které by mě nebavily. Škoda, že Jessica Kordová na olympiádě nehrála za Česko. Měli bychom zlatou medaili. A hned by byla plná hřiště a golfové akademie malých dětí a pohled na ten sport by se změnil. Doporučil bych ho samozřejmě každému! A jsem strašně rád, že mám další sport, který můžu dělat na stará kolena. Navíc jsem měl to štěstí, že jsem zatím nešel nikdy s žádným kreténem. A potkal jsem obrovské množství úžasných lidí.
Máš své oblíbené hřiště a proč? Jsou pro tebe golfová hřiště, stejně jako hory, jedinečná místa?
Už jsem to vlastně zmínil. Pohyb v přírodě a krásné prostředí. Některá hřiště jsou fantastická díla. Na světě jich jsou stovky, spíš tisíce, tak mám co objevovat. U nás jsem doma na Vysočině v klubu Svratka 1932. Je to jenom devítka, ale jedno z nejstarších hřišť u nás. První hru jsem absolvoval na Olšových vratech v Karlových Varech. Krásný hřiště. Mám hrát a daří se mi na Albatrosu. Na Slovensku jsou krásný Penati. Cizinu jsem zatím moc nehrál. Jenom něco v Rakousku, Turecko a hřiště na Tenerife. Ale i vzhledem k tomu, jak špatný jsou zimy se sněhem u nás na Vysočině a nedá se běžkovat, tak plánuji, že budu cestovat za teplem a golfem víc v zimním období. Nové výzvy!
Jaké máš plány pro tento rok?
V golfu mě čeká druhá obhajoba vítězství v Open Tour. Plánuji skalní lezení po Evropě. Týden na lodi v holandských kanálech. Na kolech jsem jako guide ve Slovinsku, kde jedeme etapy z hor k Jadranu. Jako průvodce jedu i do Alp. V září plánuji s přítelkyní cestu do Mexika. A v říjnu Himaláje. Ale žádnou horu. Moje děcka chtějí, abych jim ukázal místa, kde jsem lezl. A potom týden golfu v Turecku, který jsem vyhrál jako hlavní cenu.
A předpokládám, že ještě něco vymyslím…
Zajímavé odkazy: www.radekjaros.cz www.rodinasportuje.cz www.bavsegolfem.cz